sobota 25. května 2013

Introducing: Gaby Moreno a její guatemalské blues!

Když si pustíte její hudbu, máte pocit, že se něco děje. Jako byste vypadli z koloběhu času a ocitli se o dobrých pár desítek let zpátky, nejlépe ve dvacátých letech minulého století. Spustí se na vás hlas, který vám připomíná staré šansony a když se do toho opře, jako byste slyšeli nějakou americkou neworleanskou jazzovou divu z minulého století.

Rodačka z Guatemaly, která už od roku 2001 žije v v Los Angeles a vede si po USA a Evropě slušnou kariéru a byť to může znít mírně jako paradox, před rokem, po nahrání duetu "Fuiste tú (Byl/a jsi to ty) " s rovněž guatemalčanem Ricardem Arjonou, prorazila i v Latinské Americe, odkud vlastně pochází. Zpívala taky po boku hvězd jako Bono, předzpívávala na tour Tracy Chapman a Ani DiFranco, odstartovala jeden z koncertů The Black Eyed Peas, setkala se s Yoko Ono, poté co vyhrála John Lennon Song Writing Contest, a nyní nejnověji se objevuje ve skupině Hugh Laurie and The Copper Bottom band, a tak dále a tak dále. Jasné je, že tahle žena se v music industry neztratí.


Na kontě má tři CD - Still the unknow a Illustrated Songs (vydané nezávisle) a Postales
(Metamorfosis). Zpívá v angličtině a ve španělštině, sem tam si střihne něco ve francouzštině, všechny písně si píše sama a aby toho nebylo málo, hraje na kytaru.

První blues slyšela, už když byla malá, od jedné pouliční zpěvačky a od té doby na něj nedá dopustit, sem tam si přibere soul a jazz a vznikne z toho úžasná kombinace. Občas se nechá inspirovat i poezií, jako v případě písně Garrick, která je napsaná podle básně Reír llorando (Juan de Dios Peza)

Když jsem prvně uslyšela Kiss of Fire na Didn´t it rain (Hugh Laurie and the Copper Bottom Band) a chvíli na to The Weed Smoker´s Dream, nemohla jsem si z hlavy vyhnat ten dokonalý hlas, vůbec jsem netušila, kdo to zpívá a nikde jsem to nemohla najít. Nakonec se mi to podařilo a zjistila jsem, že je to Gaby a když jsem si našla její hudbu, zůstala jsem jak opařená. Dlouho jsem čekala jestli narazím na takovouhle muziku od někoho z mojí milované Latinské Ameriky a nakonec jsem se dočkala. Gabyna angličtina je výborná a blues ve španělštině taky nebyl špatný nápad, právě naopak. Kdyby Gaby žila v první polovině dvacátého století, klidně by se vyrovnala tehdejším hvězdám jako Ella Fitzgerald, Bessie Smith, Mahalia Jackson a další.


Opravdu mě těší, že stále existují lidé, kteří tuhle úžasnou hudbu zlaté éry minulého století dál provozují a vymýšlí stále nové písně, které by tehdy byly hitem. V dnešní době tahle hudba už možná nevyhrává v rádiích a nezískává Number 1 v hitparádách, ale stále existuje a někdy až člověk překvapí jak moc, jen o tom se moc v novinách a časopisech nedovíme. Není to hudba pro masy. A možná je to tak líp, není zatížená komerčností a tak si zachovává svoji autentičnost. Když narazím na mladou ženu dnešní doby s jakou úctou a skromností tuhle hudbu hraje a hlavně s jakou láskou, tak mě to až zahřeje u srdce, protože tahle hudba těší, tahle hudba baví a nenutí. A Gaby to prostě umí.

Hugh Laurie and The Copper Bottom Band - Gaby Moreno a Jean McClain zpívají Didn´t it rain


Gaby Moreno - No estoy tan mal

Gaby Moreno a Ricardo Arjona - Fuiste tú

Žádné komentáře:

Okomentovat

Ráda si přečtu tvůj komentář :) A děkuji za návštěvu!